Přesuout na hlavní obsah

Helena Klailová: „Budovat svoji výkonnost…“

Sportovní střelba byla díky dědečkovi v rodině, takže jednoho dne ji zkusila, naprosto jí propadla a zůstala jí...

... věrná dodnes.

Kdy jsi se sportovní střelbou začala a co tě k tomu vedlo?
Začala jsem před šesti lety. Ke střílení mě přivedl děda, chtěla jsem zkusit něco nového a děda o střelbě mluvil dost často, protože se jí věnoval celý život.

Jakou disciplínu jsi si vybrala a proč zrovna tu?
Nejprve mě lákala puška, ale nakonec je to pistole a nelituji toho. Střílím vzduchovou pistoli a sportovní pistoli 30 + 30 na pevný terč a otočný terč. Líbí se mi ta různorodost a dynamika každé disciplíny. Je důležité být flexibilní a dokázat se přepínat mezi disciplínami.

Skloubit školu a špičkový sport není jednoduché. Jak se ti to daří?
Snažím se nezanedbávat jedno kvůli druhému. Někdy ale bohužel musí být škola prioritou.

Se sportem se dá poznat i spousta zajímavých míst – jak u nás, tak v cizině. Kde se ti nejvíce líbilo?
Nejvíce jezdím zatím po tuzemských střelnicích, ale už jsem se dostala i do ciziny, kde asi největším zážitkem byl závod olympijských nadějí na Slovensku.

A jaké máš ambice do budoucna?
Určitě se chci účastnit více mezinárodních závodů, budovat svoji výkonnost tak, abych se jednou dostala i na olympijské hry.

Jsi pro střelbu temperamentem vhodný typ? Je lepší být spíš introvert, nebo extravert?
Myslím, že pro střelbu je hlavní být flegmatik, neřešit okolí a věnovat se sám sobě. Nezhroutit se, když se něco nedaří, spíš si z toho něco odnést pro příště a pro další posun. To vše, myslím, zvládám dobře.

Jde o psychicky nesmírně náročný sport, máte v tréninku třeba nějaké techniky, které psychice uleví a pomáhají?
V závodě i v tréninku mi dokáže hodně pomoct trenér. Také pomáhá odejít na chvilku od střeleckého stavu, projít se a pak se zase vrátit. Chvilku vypnout a tolik na to nemyslet.

Tvým trenérem je bývalý dlouholetý reprezentant Josef Fiala. Jak bys ho popsala?
Jako trenér je úžasný, jak jsem říkala, dokáže hodně pomoct a podpořit. Věnuje nám hodně času. Když se mi při závodě nedaří, vidím na něm, že by si nejraději tu pistoli vzal a dostřílel to sám. (smích) Pořád plánuje nějaká soustředění nebo sportovní akce. Je to takový pohodář, jen by nemusel mít takovou zálibu v běhání (smích).

Bez podpory svého okolí sportovec moc fungovat nemůže. Komu bys ještě chtěla poděkovat za podporu při sportování?
Určitě celé své rodině, hlavně mamce. Mám u ní velkou oporu ve všem, co dělám. A bez dobré party na střelnici by to samozřejmě také nešlo.

Chcete dostávat aktuální novinky a zprávy Akademie? Zapište zde svůj e-mail.