Ondřej Květon vypráví o pendlování mezi západem a východem ČR i o stoupání na světovém žebříčku.
Čtrnáctiletý stolní tenista z Pocinovic na Domažlicku letos v létě startoval poprvé na mistrovství Evropy juniorů a kadetů v rumunské Kluži. Příští rok by už měl být Ondřej Květon jednou z opor národního týmu kadetů pro evropský šampionát, který proběhne v České republice.
A cíl? Dosáhnout na medaili.
Ondra pozici žhavého želízka pro mistrovství Evropy v Ostravě potvrzuje i v běžící sezoně, když jen nedávno ve své kategorii suverénně vyhrál Velkou cenu Havířova.
Jak těžké je se z Pocinovic, pošumavské vesnice, dostat až do národního týmu, prozrazuje člen SK Jiskra Domažlice a Akademie individuálních sportů Plzeňského kraje v následujícím rozhovoru.
Ondro, jak se v Pocinovicích dokážeš připravovat na úrovni reprezentace?
Těžko, ale letos se to výrazně zlepšilo. Většinu času trénuji v Havlíčkově Brodě, kde je skvělá skupina. Dřív to ale bylo složitější. Doma jsem trénoval hlavně s tátou a starším bráchou, k tomu jsem jezdil na reprezentační kempy. Případně do Klatov a Plzně, kde jsme se s trenérkou Danou Čechovou připravovali v rámci krajského střediska.
A jak si vedeš? Neprojevuje se náročné cestování na výkonech?
Ani ne. Ale to hlavně zásluhou táty, který koupil obytný karavan, takže je cestování snesitelnější a výkony docela slušné (úsměv). Doma jsem vyhrál oba bodovací turnaje kadetů a snažím se vylepšit i svou pozici na světovém žebříčku. Což jde pomalu, ale daří se to.
V plejádě nadějí zastoupených v Akademii individuálních sportů Plzeňského kraje jsi spolu s Helenou Sommerovou reprezentantem stolního tenisu. Jak ti Akademie konkrétně pomáhá?
V létě jsem třeba absolvoval funkční vyšetření, z něhož vyplynul přehled o mé kondici a doporučení na čem pracovat. Podle rad výživové poradkyně jsem zase upravil jídelníček. Akademie také pomáhá tátovi hradit část nákladů na přípravu, což je obrovská pomoc. Takže toho je docela dost.
Hodně je také hodin, které musíš odtrénovat. Jak probíhá tvůj tréninkový týden?
Trénuji denně dvě až čtyři hodiny. Dvakrát týdně mám regeneraci v bazénu. Větší část tréninku je nyní zaměřena na pohyb za stolem a také na kondiční přípravu. A díky tomu, že vím, co a kdy jíst, tak tréninky zvládám docela dobře.